FEIKO

Je to neuvěřitelné, ale již po páté jsme měli to štěstí, že jsme se opět mohli  4-8.5.2012 zůčastnit výcvikového tábora Pecka pod vedením Vaška, Bohunky a spol. a tentokrát v rozšířené sestavě o Dokýše. Znáte ten pocit když jedete navštívit své kamarády, které máte moc rádi a vídáte se často. Přesně takový pocit máme když jedeme na Pecku, až na to, že s některými účastníky z Pecky se vidíme pouze jednou za rok, ale o to víc se na Pecku těšíme :-) A jako vždy ani tentokrát Pecka nezklamala! Naopak byla snad ještě lepší než ta minulá, i když si vždycky říkám že lepší už snad být ani nemůže.... a může ! 

Pokud se mě za poslední půlrok podařilo shodit nějaké to kilo ze své váhy, tak po Pecce mám pocit, že sem za 4 dny zanechala minimálně stejně tolik. Né že by jsme trpěli hladem, naopak vařili nám výborně, ale moje snaha spravedlivě rozdělit výcvik půl na půl mezi Fajušku i Dokýše byla vražedná. Ráno od půl šesté večer do 10 hodin na nohách s minimální přestávkou, byl vcelku hukot. Ráno venčení Dokýšáka, pak vystřídat a s Fajuškou v 6:00 odchod na stopy, snídaně 8:00 vystřídat chlupáče. Fája odpočívá Dokýš cvičí 9-11. Po výcvikové lekci odložit Dokýše k ledu (spánku) vzít Fajušku ven na socializačku mezi hafušáky. Oběd 12:00. Zatímco Fajuška nabírá sil a odpočívá v chatce 13-15, snažím se na cvičení s Dokýšem přesvědčit ho, že není vhodné aby zůstal jelitem až do konce života. Po ukončení odpoledního cvičení zaparkovat Dokýše do chatičky, a vytáhnout Fáju na prochajdu eventuelně hromadné socializační cvičení 16-17. Večeře 18:00.  A po večeři...že by chvilka klidu? Omyl kluci se pustili do stolního tenisu, u krbu leželo i pár polínek na zátop a to prostě nešlo se nepřidat :-) a tak jsme hráli hromadně obíhačky zatímco plyšácí poctivě tráví večeři. A když jsme se vyřádili dosytosti vyrazili jsme vyvenčit hafušáky na Hrad Pecka :-) Každý večer se ještě posedělo, ale upřímně sem už tak od 10 skoro usínala u stolu :-) Ke spánku jsme se nedostali většínou dřív než o půlnoci a ráno od půl šesté nanovo :-)))))

Na otázku co mě přinesl druhý pes s odstupem času odpovídám, že krom radosti mě především odnesl skoro 10 kilo ... vcelku dobrá dieta... jídlo stíhám stěží a pořád jsem v jednom kole... levné a hlavně hodně účinné... neznám probdělou noc, neb večer neusínám, ale upadám "do komatu" :-)))

Za těch pár dní jsme stihli noční bojovku pro děti, zajímavou přednášku o záchrannářských psech, koupání v nedalekém rybníku, různé soutěže jako třeba chůze na chůdách, v které jsem si doslova vydupala druhé místo :-) a nebo sranda agility závody s Dokýšem , kde jsme skončili na místě čtvrtém. A to jsme zatím neměli příležitost nějak extra překážky cvičit. Ale až se jelítko naučí neotáčet se v tunelu, tak budeme třeba příště i lepší. Narozdíl od Fajušky ho skákání přes překážky a zdolávání tunelů strašně baví :-) Fajuška si zase užívala trénování stopování, má z něj opravdu upřímnou radost skoro jako z coursingu. Poslední den Pecky se opět běhalo za střapečkem. Tentokrát už se s velkou radostí proběhla i Fajuška. A Dokýšák mě při testování dráhy přesvědčil, že je nejen nerozbitný, ale asi i gumový a ještě mu chybí brzda :-)

Jsme moc rádi, že jsme opět mohli prožít úžasný víkend se super partou kamarádů, super lidiček od psů, poznat nováčky a hlavně prožít 4 dny bez práce a stresu v klídku a pohodě :-) Díky moc !

Spousta fotek od organizátorů je zde Fotogalerie číslo 1 a fotogalerie číslo 2